Josef Václav Sládek:
Selské písně

        
Tři rody u nás platí jen...

        Tři rody u nás platí jen,
            to otec, syn a děd;
        to náš je celý rodokmen:
            kořen a strom a květ.

        A naše paměť nejde dál
            ni naděj v příští čas,
        než aby, děd co zachoval,
            syn synovi dal zas.

        Co bylo, může říci nám
            jen u hřbitova věž;
        děd zapomenut leží tam,
            nás zapomenou též.

        Jen někde mhavé zvěsti hles
            nám slovo řekne víc:
        jak prapraděd náš trpěl kdes,
            jak šťasten byl, to nic.

        Tak ořem, sejem, hyneme,
            však pýchy dalecí
        přec starší jsme a budeme,
            než rody knížecí!