Václav Chrdle
Žil asi v létech 1764 - 1857 v Holešovicích, patřících k VysočanůmJan Chrdle
Narozen v roce 1786, byl majitelem gruntu v Hrdlořezích č.2. syn Václava Chrdle,oženil se dne 27.2.1810 s Marií Sobtrovou (dcerou otce Václava Sobtra z Hrdlořez a matky Anny rozené Bybulkové z Hrdlořez).
Josef Chrdle
Narozen dne 27.7.1814, gruntovník v Hrdlořezích č.2 a majitel hostince v Českém Brodě č.103, syn Jana Chrdle,oženil se s Annou Šlechtovou (dcerou otce Matěje Šlechty, šenkýře v Českém Brodě č.103 a matky Veroniky rozené Vostradovské z Labské Týnice č.48).
Synové Alois (*1840), František (1846 - 1911) a Robert (1849 - 1919)
Zpět na úvodní stranu
František Chrdle se narodil dne 4. dubna 1846 v Hrdlořezích čp.3, jako syn Josefa Chrdle (*1814, syna Jana Chrdle *1786 a matky Marie Sechterové), šenkýře v Hrdlořezích čp.3 a matky Anny rozené Šlechtové z Českého Brodu, pokřtěn jako katolík, příslušný do Hrdlořez. Měl ještě dva bratry - Aloise (*1840) a Roberta (1849-1919).
Po skončení povinné školní docházky absolvoval v letech 1857 až 1859 2 ročníky nižší reálky v Kutné Hoře a poté se vyučil v roce 1862 zámečníkem, a to od 10.9.1859 do 9.11.1862 u mistra Bauera (Výuční list z 9.11.1862 v Českém Brodě). Dál pak od 17.11.1862 do 10.1.1864 u mistra Zbenického, od1.2.1864 do 3.3.1865 u mistra Sehramoty a od 15.3.1865 do 31.12.1865 u mistra Ullmanna.
Dne 14.12.1866 byl odveden na vojnu a sloužil pak co poddůstojník plných 12 let a 17 dní až do 31.12.1878 na vojně, nejprve v dělostřeleckém skladu ve Vídni a poté u 49. pluku domobrany v Praze.
Po ukončení vojny pracoval po 3 roky co zámečník v různých továrnách a u různých mistrů, z toho 5 měsíců u firmy Beehle a 6 měsíců v c.k. vojenském arsenálu ve Vídni a nakonec ještě 2 roky a 3 měsíce v železničních dílnách v Gmündu (od 9.1.1872 do 4.3.1874 bydlel v Gmündu), kde také po 8 měsíců jezdil co strojvůdcovský učeň na trati Gmünd Praha. Poté od 14.1.1875 pracoval František co zámečník a strojvůdcovský učeň ve výtopně u c.k. státních drah ve Vršovicích.Ještě co vojenský gážista se dne 16.2.1874 v Praze oženil s Josefinou Práglovou z Horažďovic, která v Praze sloužila. Rodina pak bydlela od 5.5.1874 ve Vršovicích čp.205, kde si manželka zřídila a vedla menší avšak výnosné hokynářství. Zde se též narodily dvě dcery - Milada Anna (*4.12.1876) a Karolina Eugenie (*4.11.1878).
Františkovým koníčkem byla hra na housle a hodně si zakládal i na své znalosti němčiny a na velmi úhledném písmu. Aby tyto znalosti mohl lépe uplatnit a také pro možnost získání definitivy, podal si počátkem roku 1880 žádost o místo čerpaře, které v roce 1890 získal v Ražicích, kde jako takový od vedl celou tamní vratnou stanici výtopny Tábor, tj.uhlíře, popeláře, dělníky ve skladu a takové evidenci uhlí, olejů apod. Stalo se tak i za cenu toho, že jeho manželka Josefa musela ve Vršovicích prodat svůj hokynářský krám, který v té době byl velmi výnosný. Celá rodina se tedy dne 24.2.1890 přestěhovala do Ražic.V Ražicích František Chrdle bydlel s rodinou v naturálním bytě přímo ve výtopně a se svým pracovním zařazením byl velmi spokojen. Plně při své práci uplatnil svou znalost němčiny a svůj bezvadný rukopis. Setrval zde až do svého odchodu do penze roce 1903, kdy si pak s manželkou, vědomi si toho, že budou muset opustit svůj naturální byt v Ražicích, koupili větší rodinný dům č.48 v Letech mezi Řevnicemi a Dobřichovicemi, okres Zbraslav, kam se také hned přestěhovali. Na koupi domu si vzali u městské spořitelny na Vinohradech půjčku 4.000 K, splatnou v anuitách po 400 K nejpozději do 31.12.1910, kterou ale již do 3.8.1904 zcela umořili.
Jako penzista měl František nyní dostatek volného času a mohl se věnovat hudbě, hlavně hře na housle, a četbě, když tyto pro něj příjemné chvíle trávil většinou sedě na verandě. Starost o zahradu přiléhající k domu přenechával výhradně své manželce, a tak měl nyní i málo pohybu, potrpěl si na pravidelné pivečko po dobré večeři, takže v posledních letech značně přibral na váze. Zemřel náhle ve věku nedožitých 65 let na záchvat mozkové mrtvice dne 21.1.1911 a byl pochován na hřbitově v nedalekém Karlíku.
Zpět na úvodní stranu
Narodila se 11. prosince 1852 v Horažďovicích čp.45 jako dcera otce Josefa Prágla, měšťana v Horažďovicích čp.45-I a matky Marie roz. Kokrdové z Hlupína č.1, kteří spolu měli celkem 7 dětí: Josefa, Annu, Albínu, Karla, Františka, Marii a Josefu.
Otec Josef Prágl byl zemědělec a vedl své hospodářství s polnostmi na katastru města Horažďovice, zapsané jako vklad č.490 pozemkové knihy Horažďovické - parcely č. 1528, 2011,2589,a 2590. O hospodářství se starala sama hlavně jeho manželka a později i jeho nejstarší syn Josef Prágl.
Později však se Josef o vedení hospodářství zcela přestal starat, provozoval živnost holičskou a své zákazníky chodil holit a stříhat do jejich bytů. Manželka Marie proto převzala do svého osobního vlastnictví jak nemovitosti patřící k čp.45, tak i polnosti zaknihované podle pozemkové knihy v katastru Horažďovice jako parcely č. 1528, 2011, 2589 a 2590 a též 1616 a role 1626.
Když v roce 1884 Marie Práglová zemřela, byl všechen její pozůstatek podle jí sepsané odevzdané listiny ze dne 16.10.1884 rozdělen mezi její děti (viz Rod Práglů níže).
Josefa po ukončení školní docházky v Horažďovicích nejprve po nějaký čas vypomáhala V domácnosti a v hospodářství, později odešla za služebnou do Prahy, kde se seznámila se svým pozdějším manželem Františkem Chrdlem, který tam sloužil co délesloužící desátník v kanceláři velitelství dělostřeleckého skladu č.1. a dne 16.2.1874 se v Horažďovicích vzali.
Když její manžel František byl ke dni 31.12.1878 propuštěn z vojenské služby do civilu, pracoval pak co zámečník a strojvůdcovský učeň ve výtopně státních drah ve Vršovicích. Nalezli si byt v domě v Jungmannově třídě č.205 ve Vršovicích, kde v přízemí byl hokynářský krámek. Tento krámek si Josefa zakoupila ze svého dědictví a úspor a sama si jej potom vedla a věnovala se mu plně i na úkor své rodiny. Hokynářství dobře prosperovalo a hodně vynášelo zejm. z drobného prodeje lihovin, takže si mohla našetřit poměrně značné úspory.Tam se jim narodily dvě dcery - Milada (*4.12.1876) a Karla (*1878).
V té době měla u sebe ubytovaného i svého bratra Karla.
Její manžel František, chtěje u dráhy získat definitivu, podal si v roce 1880 žádost o místo čerpaře, které v roce 1889 dostal v Ražicích, kde vedl celou tamní vratnou stanici výtopny Tábor. Josefa svůj krámek prodala a rodina se dne 24.2.1889 přestěhovala za otcem do Ražic, kde dostali v přístavku rotundy ve výtopně naturální (služební) byt. Obě dcery odtud pak vlakem dojížděly do školy do písku. Tam také potom si po předčasném úmrtí své starší dcery Milady v březnu 1905 vzali do opatrování a výchovy svého nově narozeného vnuka Josefa Brauma.Když se manželovi blížila doba odchodu do penze a s ní i nutnost vyklizení služebního bytu v Ražicích, zakoupili si spolu s manželem z úspor, které jim vyneslo hlavně hokynářství ve Vršovicích, větší dům o 2 bytech čp.48 v Letech mezi Řevnicemi a Dobřichovicemi v okrese Zbraslav se zahradou a vzrostlým stromovím, dvorem a řadou přístavků. Po odchodu manžela Františka do penze se tam hned přestěhovali.
Sama se tu Josefa starala o domácnost, zahradu i drůbež a také u sebe mívala často na prázdninách svého vnuka Josefa. Když její manžel dne 21.1.1911 náhle zemřel na mozkovou mrtvici, dům prodala a přestěhovala se do Strakonic za svou sestrou Annou Jíchovou, která v té době žila ve vlastním domku se svým manželem J. Jíchou, železničářem na penzi, a doufala, že se tam snáze vypořádá se svou osamělostí. Tam po dobu svého bydlení vyměnila dva byty, oba na náměstí.
Na naléhání své dcery Karly a jejího manžela se Josefa přestěhovala dne 24. června 1923 ze Strakonic do jejich rodinného domku ve Vrchlického ulici čp.347 v Jičíně, kde měla pro sebe podkrovní pokoj, ve kterém si vedla svou vlastní domácnost. Tam také zemřela v v pondělí 18. dubna 1932 na akutní bronchiální katar, který si přivodila nepromyšleným omýváním se studenou vodou za účelem otužování. Po smrti byla převezena na hřbitov v Karlíku a tam pochována do společného hrobu se svým manželem. Tento hrob byl však již v roce 1959 zrušen.
Zpět na úvodní stranu
František Prágl
Měšťan z Horažďovic č.72Manželka Lidmila rozená Raušalová z Horažďovic č.27
syn Josef Prágl
Josef Prágl
Měšťan z Horažďovic č.45/I, syn Františka Prágla,manželka Marie rozená Kokrdová (+1884), dcera Františka Kokrdy, šenkýře z Hlupína č.1, okres Horažďovice a matky Anny rozené Čemusové z Leskovic č.7, okres Strakonice
7 dětí: Josef, Anna provdaná Jíchová, Albína provdaná Protivová, Josefa provdaná Chrdlová, Karel, Františka provdaná Rupertová a Marie
Josef Prágl byl zemědělec a vedl své hospodářství s polnostmi na katastru města Horažďovice, zapsané jako vklad č.490 pozemkové knihy Horažďovické - parcely č. 1528, 2011,2589,a 2590. O hospodářství samo se starala hlavně jeho manželka a později i jeho nejstarší syn Josef Prágl.
Později však se Josef o vedení hospodářství zcela přestal starat, provozoval živnost holičskou a své zákazníky chodil holit a stříhat do jejich bytů. Manželka Marie proto převzala do svého osobního vlastnictví jak nemovitosti patřící k čp.45, tak i polnosti zaknihované podle pozemkové knihy v katastru Horažďovice jako parcely č. 1528, 2011, 2589 a 2590 a též 1616 a role 1626.
Když v roce 1884 Marie Práglová zemřela, byl všechen její pozůstatek podle jí sepsané odevzdané listiny ze dne 16.10.1884 rozdělen takto:
Syn Josef převzal v roce 1885 vlastnické právo na dům čp.45 v Horažďovicích a na pozemky parcel č. 1528, 2011, 2589 a 2590 tamtéž a zároveň tyto povinnosti: služebnost užívání bytu otcem Josefem Práglem, jeho šacení, stravování a placení jeho lékařských potřeb a služebnost vystrojení otcova pohřbu, služebnost bezplatného užívání pozemků č.1616 a 1626 po smrti Josefa Prágla otce a Josefa Prágla syna pro dceru Marii prádlovou, služebnost bytu, šacení živení a vystrojení pohřbu pro Marii prádlovou, právo zástavní na nemovitosti i parcely č. 1528, 2011, 2589 a 2590, dále pro Josefu Chrdlovou, Albínu Protivovou a Františku Rupertovou po 1000 zl. s 5 % úrokem a pro Annu Jíchovou 900 zl. a 5 % úrok. Odevzdací listina Marie Práglové byla dne 18.10.1888 schválena okresním soudem v Horažďovicích a taktéž ji ve věci Marie Práglové, dcery a taktéž ještě tímtéž soudem z titulu funkce vrchnoopatrovnické ve věci Marie Práglové.
Děti Anna Jíchová, Marie Práglová, Josefa Chrdlová, Albína Protivová, Františka Rupertová, Josef Prágl syn a Josef Prágl obdrželi tedy každý jednu sedminu pozemku č.parc. 1616 a i role č.parc. 1626 v Horažďovicích a syn Josef Prágl právo společného užívání těchto pozemků po čas života Josefa Prágla otce.
Syn Josef po smrti matky zdědil nemovitosti a větší část polí se služebností starat se bytem a stravou o svého otce a choromyslnou sestru Marii a také vyplatit poměrné podíly dědictví ostatním sourozencům. Aby mu to bylo snáze možné, pole pronajal a odjel za prací do Spojených Států Amerických, kde se oženil a v Staffordville Box 3, Connecticut, USA založil rodinu. Jeho rodina zůstala v USA na trvalo v Bradentown Beach na Floridě. Do Horažďovic Josef odtud zajížděl jen občasně. Po jeho smrti jeho majetek zdědily jeho děti v USA a prodaly jej.
Syn Karel byl zřízencem u dráhy, posunovačem na hl. nádraží v Praze a pokud jeho provdaná sestra Josefa bydlela v Praze Vršovicích, Jungmanově tř. č.45, bydlel u ní, po jejím odstěhování do Ražic pak bydlel v Nuslích č.181. V roce 1908 pachtoval hospodu v Dubči, to jest za Ouřiňovsí (Uhříněvsí) a od 1. ledna tam otevřel restauraci.
Dcera Anna, provdaná Jíchová. Její manžel pracoval u dráhy v Českých Budějovicích a po jeho odchodu do penza si koupili menší domek ve Strakonicích u sadů. Měli syna Huga, který jako vyučený elektrikář pracoval také u dráhy, převážně v Gorici, kde se zcela poněmčil. Nevedl však spořádaný rodinný život a po roce 1918 se přestěhoval sám do Brna, kde zemřel.Dcera Josefa, provdaná Chrdlová - (viz Josefa Chrdlová výše).
Dcera Albína, provdala se jako Protivová, další osudy nejsou známy.
Dcera Františka, provdaná Rupertová, sloužila ve Vídni a zůstala tam již natrvalo, když se tam provdala za Fr. Ruperta, truhláře ve Vídni V. Bechergasse č.6, který v pozdějších létech se stal zaměstnancem pošty jako listonoš. Děti neměli.
Dcera Marie byla chorobomyslná, zůstala neprovdaná a až do své smrti v opatrování svých rodičů. Zemřela v mladém věku.
Zpět na úvodní stranu
