Veškeré tyto nejstarší údaje jsou pouze z křestního listu vnuka Ludvíka Brouma, dle knihy narozených a pokřtěných přifařené obce "Všetaty" / okres a hejtmanství Rakovník / Tom. VI. fol. 27. Farní úřad ve Velkém Újezdě dne 17. dubna 1884. Podepsán P.Jan Matějka, kaplan):
Jiří Broum
Jiří Broum, nádeník ze Žlunkovic č.13Manželka:
Veronika roz. Křečková ze Stradonic č.25
Syn: František Broum
František Broum
František Broum, knížecí cihlář ze Všetat čp.28,(syn Jiřího Brouma, nádeníka ze Žlunkovic č.13 a matky Veroniky roz. Křeček ze Stradonic č.25)
Manželka:
Marie roz. Čebíšová (dcera Josefa Čebíše, rolníka z Pavlíkova č.5 a matky Josefy Hornofové z Pavlíkova č.19)
Syn Ludvík Broum, nar. 4. března 1847, pokřtěn po katolicku
Zpět na úvodní stranu
Ludvík Broum (1847 - 1900)
Narozen 4. března 1847 ve Všetatech u Rakovníka č.28Oženil se 11. února 1874 s Marií rozenou Pidrmanovou
Zemřel 14. prosince 1900, pohřben na hřbitově ve Zbečně
Z křestního listu Ludvíka Brouma, dle knihy narozených a pokřtěných přifařené obce "Všetaty" / okres a hejtmanství Rakovník / Tom. VI. fol. 27. Farní úřad ve Velkém Újezdě dne 17. dubna 1884. Podepsán P.Jan Matějka, kaplan:
Ludvík Broum narodil se 4. března 1847 ve Všetatech u Rakovníka č.28 jako manželský syn Františka Brouma, knížecího cihláře ze Všetat č.28 (syna Jiřího Brouma, nádeníka ze Žlunkovic č.13 a matky Veroniky, roz. Křeček ze Strakonic č.25) a matky Marie rozené Čebíšové z Pavlíkova č.5. (dcery Josefa Čebíše, rolníka z Pavlíkova č.5 a matky Josefy Hornofové z Pavlíkova č.19)
Po absolvování povinné školní docházky vypomáhal nejprve svému otci v jeho cihlářském řemesle v cihelně. Když však se začala stavět nová železnice z Berouna do Rakovníka, přihlásil se jako stavební dělník na tuto stavbu, což mu zaručovalo trvalý vyšší příjem a dávalo mu i naději, uchytit se po ukončení stavby natrvalo u dráhy. Tato zdánlivá výhoda však byla později tvrdě zaplacena tím, že se v poměrně mladém věku a bez životních zkušeností dostal do neukázněné party cizích dělníků, hlavně Italů, kteří tehdy hlavně na výstavbě železnic pracovali a jimiž byl sváděn k pití alkoholu, jemuž časem zcela propadl.
Po ukončení výstavby nové tratě byl vskutku do trvalých služeb dráhy přijat a přidělen ke službě strážníka trati na strážní domek č. 18 na katastru obce Újezd nad Zbečnem. Jeho pracovní povinností bylo stahování závor a osobně být přítomen a stát se světlem při průjezdu vlaků na svém stanovišti, sledovat projíždějící vlaky, případné závady (např. koncová světla), telefonicky hlásit na stanici Zbečno.
Maje takto svoji budoucí existenci zabezpečenu s reálnou nadějí na definitivu, oženil se dne 11. února 1874 ve stáří 26 let a 11 měsíců, svobodný, katolického náboženství s Marií rozenou Pidrmanovou, narozenou v Krušovicích č.51, tehdy 23 let a 3 měsíce starou, svobodnou, katoličkou (dcerou Josefa Pidrmana, pokrývače z Krušovic č.51 a matky Antonie, rozené Kindlové z Krušovic, dcery Jana Kindla z Krušovic).
Sňatek byl uzavřen na farním úřadě Krušovice a zaměstnání ženichovo na Kopulačním (oddacím) listě doslova uvedeno. "Broum Ludvík, strážný u Muťovic, zemský obránce C. K. Pluku Benedekova č. 28" (viz Kopulační list z farního úřadu Hředle-Krušovice dne 15. dubna 1884, Václav Rott, farář).
Měli spolu 2 syny: staršího Ludvíka, který zemřel ještě dětském věku a mladšího Josefa, nar. 31. března 1877.
Služební byt měli s manželkou ve strážním domku č. 18, kde si také mohli chovat různé domácí zvířectvo včetně koz, pro něž jim sdostatek krmení poskytovaly přidělené drážní pozemky. Starost o zvířectvo i domácnost přenechával úplně své manželce, která nadto ještě hlavně v nočních hodinách za něj musela zaskakovat ve službě u přidělených závor při průjezdu vlaků, kdy sám popíjel v hostinci. Manželka ze strachu, aby to pro něj nepřineslo příp. propuštění ze služby, to prováděla poctivě a hlavně v zimě i nedostatečně oblečena, čímž si v poměrně mladém věku přivodila záněty kloubů. Nakonec podlehla revmatickým potížím natolik, že po poslední léta svého života byla trvale upoutána na lůžko. Její manžel pak dne 1. 2. 1885 dostal přiznání návrhu vůči penzijnímu ústavu pro úředníky a podúředníky C. K. státních drah s platností od 1. července 1879.
Ludvík Broum zemřel náhle dne 14. prosince 1900 v 5 hod. ráno na mozkovou mrtvici a 16. prosince 1900 byl pohřben na hřbitově ve Zbečně.
Používané příjmení:
na vlastním křestním listě Ludvík Broum
na kopulačním (oddacím) listě Ludvík Broum
na úmrtním listě Ludvík Braun
na lék.vysvědčení pro manželku Ludvík Braun
přiznání členství v penzijním fondu Ludvík Braum
na křestním listě syna Josefa Ludvík Braum
Na školních zprávách vysvědčeních syna Josefa nar. 1877:
v 1. Třídě: žák Braum Josef podpis otce 4x Braum
v 1 odd. 2. Třídy žák Braun Josef podpis otce 4x Braum
v 2 odd. 2. Třídy žák Braum Josef podpis otce 4x Braum
v 1 odd. 3. Třídy žák Braum Josef podpis otce 4x Braum
ve 4. Třídě žák Braum Josef podpis otce 3x Braum
Propouštěcí vysvědčení žák Braum Josef
na výučním listě syna žák Braum Josef
na prac. Vysvědčení firmy Širmera na Křivoklátě Braum Josef
na prac. Vysvědčení fy Doderer,Gühl & comp. Vídeň z 23.12.1899
Broum Josef
Z uvedeného je patrno, že Ludvík Broum si později v době svého zaměstnání u c. k. státních drah svoje příjmení pozměnil sám na Braum, kdy pro německé písemnosti bylo jméno Braum event. Braun přijatelnější i běžnější nežli jeho česká verze Broum.
Zpět na úvodní stranu
Marie Broumová, rozená Pidrmanová (1851 - 1910)
(Dle křestního listu z matriky pro obec "Krušovice", okresu Rakovnického, Tom III. fol. 31 - výpis farního úřadu Hředle-Krušovice dne 15. dubna 1884, Václav Rott, farář):
Marie Pidrmanová narodila se 23. října 1851 v Krušovicích č.50 jako manželská dcera Josefa Pidrmana, pokrývače v Krušovicích č.50 (syna Václava Pidrmana, mistra krejčovského z Krušovic č.50 a Lidmily, rozené Zajícové z Lašovic) a jeho manželky Antonie, rozené Kindlové z Krušovic (dcery Jana Kindla, zedníka z Krušovic č.20 a Barbory, rozené Ulrichové z Krušovic č.24)
Marie Pidrmanová narodila se 23. října 1851 v Krušovicích č.50 jako manželská dcera Josefa Pidrmana, pokrývače v Krušovicích č.50 (syna Václava Pidrmana, mistra krejčovského z Krušovic č.50 a Lidmily, rozené Zajícové z Lašovic) a jeho manželky Antonie, rozené Kindlové z Krušovic (dcery Jana Kindla, zedníka z Krušovic č.20 a Barbory, rozené Ulrichové z Krušovic č.24)
Provdala se dne 11. 2. 1874 v Krušovicích ve věku 23 let a 3 měsíců za tehdy 26 let a 11 měsíců starého Ludvíka Brouma, strážníka tratě státních drah na strážním domku č.18 na katastru obce Újezd nad Zbečnem.
Se svým manželem Ludvíkem Broumem měla celkem 2 syny: Ludvíka, který zemřel ještě v dětském věku, a Josefa, nar. 31. 3. 1877 a zemřelého 22. 2. 1947.
Život měla značně těžký. Existenční zajištění manželovo jí za daných poměrů sice slibovalo celkem klidný a slušný život, bohužel však její manžel od dob, kdy byl v širokém kolektivu italských dělníků zaměstnán na výstavbě nové dráhy, propadl zcela alkoholismu, který nejenom ohrožoval jeho existenci, ale jehož častá neschopnost pro výkon služby nutil jeho manželku za něj zaskakovat v létě, v zimě, narychlo v nedostatečném ustrojení očekávat průjezd vlaků a přitom plna obavy, aby z vlaku nebyla poznána coby nepovolená zástupkyně svého manžela.
Sama se musela starat o děti i o celé malé hospodářství při strážním domku, ale hlavně záskoky za neschopného nebo nepřítomného manžela jí nakonec přivodily revmatický zánět kloubů, který nakonec poznamenal její celý další život a upoutal jí později natrvalo na lůžko.
Po úmrtí svého manžela 14. prosince 1900 musela uvolnit dosavadní služební byt a najala si v horní části Zbečna jednu světnici v přízemním domku, kam ji občas jezdil navštěvovat syn Josef s rodinou až z rakouského Ybbsitz a později z Weidhofen s malým synkem Pepíčkem (ten ji poznal již jen jako ležící na lůžku). Z návštěv měla vždy velkou radost. Pro nemohoucnost sama se pohybovat, prakticky vůbec neopouštěla svou světnici. Podle posudku železničního lékaře ze dne 23. 1. 1901 jí její stav činil zcela závislou na cizí pomoci. Jsouc trvale upoutána na lůžko, byla zcela odkázána na denní výpomoc své bytné, které se odměňovala tím, že jí přenechávala své invalidní zvýšení důchodu, jež jí bylo z milosti přiznáno penzijním fondem na podkladě výše uvedeného odborného posudku žel. lékaře o její trvalé pomoci třetí osobou. Poslední dny jejího života v měsíci červnu 1912 byly pro ni krutou zkouškou, plnou tělesných bolestí na prsou, kdy přímo prosila o jejich ukrácení…
Po své smrti byla pohřbena ve Zbečně do společného hrobu se svým manželem, kam jezdíval pravidelně její syn Josef z Jičína na Svátek všech svatých.
Zpět na úvodní stranu
