|
Jan Braum osobní stránky České Budějovice - Novohradsko - Chalupaření - Literatura faktu - Bonsai - Podzemí - Swing - Rocková muzika |
|
Obsah: Osobní stránky Orty - úvodní stránka Hosín I. Hosín II. Hosín III. Mapa podzemí Orty na Internetu 
|
Podzemí pod Hosínem - Exkurze do Hosína II.
Hosín II 
Hosín II je přístupný z Hosína I jedinou štolou kolem Komína. Tady je dnes zával a přístup je pouze nízkou a úzkou propojovací štolou - Plazivkou, prokopanou až později po závalu kolem Komína. Hned po jejím průchodu vede vlevo krátká chodba, která v minulosti mohla být rovněž vyústěním na povrch, v místě přechodu do erozní rýhy je však rovněž propadem zasypána (Jihozápadní propad). Komín je sice přístupný jak zdola (z Hosína I) tak seshora, je však opatřen trojitou mříží a zavařeným poklopem ve čtvercové hlavě, takže jako vstup, ale ani jako úniková cesta stejně posloužit nemůže. Je hluboký cca 6 m, což ukazuje na sílu vrstvy nadloží v této části. Uklidňujícím pocitem je, vidět zespodu komína denní světlo tam někde nahoře. Méně příjemné je, uvědomovat si, že Hnědá chodba vedoucí od Komína do Hosína II je jediným přístupovým, ale také únikovým místem z této oblasti....
Asi po 40 m chůze Hnědou chodbou od Komína přijdeme na první důležitou křižovatku Hnědé chodby s Netopýří chodbou. Nemůžeme zde sice odbočit ani vlevo (zde se nachází pouze rozrážka zvaná "Pivní doupě"), ani doprava (zde je průchod za příkrým pískovým nánosem zatarasen hlubokým "jezírkem", které lze ale snadno obejít další odbočkoui vpravo), Netopýří chodba napravo je však nejdelší páteřní chodbou Hosína II - ještě se s ní setkáme. 
Od Komína na konec Hnědé chodby je cca 120 m. Asi v polovině se lze odbočkou doleva dostat do Okrové chodby, z níž lze asi po 30 metrech odbočit opět doleva do svahu bílého písku do Sivé chodby, zasypané krásným bílým naplaveným pískem, takže po několika metrech je možno se jen plazit a pak je již zcela neprůlezná. Lze se domnívat, že zde byl druhý vchod do Hosína II, protože tento směr navazuje venku na jeden z terénních zářezů vedoucích k hlavnímu vchodu. Dalším pokračováním Okrovou chodbou se dostaneme k nejzápadnějšímu místu Ort (Západní rozrážka).
Vrátíme-li se z Okrové chodby poslední chodbou vpravo zpět do Hnědé chodby, dohlédneme snadno její konec. Poslední chodba vpravo pak nese název Bílá chodba a v její první levé odbočce je možno spatřit tzv. Samsonův balkón, coby pozůstatek nezvyklé stupňovité těžby na tomto místě. Rovnoběžně s bílou chodbou probíhá Žlutá chodba. Ještě ale než odbočíme vpravo do Modré chodby, odbočíme vpravo do předchozí chodby a podíváme se do druhé, delší odbočky vlevo, zdánlivě slepé. Na jejím konci uvidíme Myší díru, průlez asi 3 m dlouhý na konec další slepé chodby, kam se můžeme dostat jen oklikou, protože nejkratší cesta "stále vlevo" je zatarasena závalem. Dá se tam prolézt (viz snímek). Silnějším lidem to ale nedoporučuji, zejména ne tomu, kdo trpí klaustrofobií, je opravdu trošku úzká (kdo ji asi prokopal? Určitě ne horníci před 100 lety...). 
K druhému konci Myší díry se dostaneme také z druhé strany oklikou Modrou chodbou. My však po zabočení ze Žluté do Modré chodby zahneme hned do první chodby vlevo, to je chodba Indigová (jak poetické to jsou názvy, že?). Napravo od ní pak je soustava chodeb s největší výškou (až 6 m) a šířkou (3 m). To jsou ty chodby, kde si připadám jako v lodích gotického chrámu. 
Sledujme však stále severní směr, až dojdeme do předposlední Koňské chodby. Tou zahneme doprava a dojdeme až nakonec k další zajímavosti. Zde se zřejmě při ražení chodeb proti sobě horníci netrefili a obě chodby skončily těsně vedle sebe svými rohy se téměř dotýkajíce. A zase spíše až později nějaký dobrák prokopal úzkou Spojku mezi těmito chodbami, přesně jak je zachyceno na plánku.
Celkem pohodlně prolezme touto Spojkou a dostaneme se do Červené chodby. Hned první příčná chodba, na kterou narazíme, je nám již známá Netopýří chodba, která je však vpravo přerušena závalem propadu Hirošima, jinak to bývala páteřní a nejdelší chodba Hosína II o délce bezmála 200 m. Zabočme doleva do Netopýří chdby a udělejme si nyní procházku k Severní rozrážce, což je neseverněji položené místo Ort. Při cestě zpět se podívejme do Béžové chodby, která vede rovnoběžně s Netopýří chodbou vpravo. Tady shlédneme řadu novodobých "uměleckých děl" vydlabaných v písku. Je tu řada (a někdy i docela zdařilých) plastik, které tu v novějších dobách postupně vytvářeli návštěvníci Ort. Však se podívejte: 
Vrátíme se ale zpět na křižovatku Netopýří chodby s Červenou chodbou a zabočíme doleva. Tato chodba je zde jediným průchodem mezi dvěma v Hosíně II jedinými, ale zato obrovskými propady - Hirošimou (vpravo) a Nagasaki (vlevo). Držíce se stále vlevo, dorazíme ke strmému svahu jílovité načervenalé hlíny polozavalené chodby do nejúchvatnějšího kouta Ort - jeskynního dómu Charon. Tento zajímavý a nádherný útvar vznikl zřícením kaolinického stropu (to je ta obrovská hromada mazlavé hlíny, na kterou jsme se nyní vydrápali) a tak se vytvořil jeskynní prostor výšky několika metrů nad úrovní stropů ražených štol. Je zřejmé, že ke zřícení stropu došlo vlivem působení prosakující vody v nadloží - mohutných vrstvách čistého bílého kaolínu a nad ním vrstev kaolínu rudě zbarveného přítomnými sloučeninami železa, který má při působení prosakující vody daleko nižší soudržnost než kaolinitické písky a slepence nižších vrstev. Také se domnívám, že ke zřícení stropu mohlo dojít již při ražení chodeb v této části dolu a další práce tímto směrem byly zastaveny. O mocnosti kaolínových vrstev a jejich nestabilitě svědčí dle mého názoru rovněž oba propady (Hirošima a Nagasaki), Charon může pak za nějaký čas být třetím propadem až na povrch, i když hloubka dolu v těchto místech je největší a mocnost nadloží je cca 15 m. Charon je místem, které na mne z celých Ort zapůsobilo nejvíce. Takhle to tu vypadá: 
 
 
 Cesta zpět je jednoduchá. Projdeme si labyrint pravoúhlých chodeb a propad Hirošimu nyní obejdeme z druhé strany (závaly budeme mít po pravé ruce). Tak dojdeme až k Netopýří chodbě, kterou (pokud nebudeme chtít zajít znovu k Myší díře či projít si chodby za chodbou Oranžovou) se dostaneme zpět až ke Hnědé chodbě. Tou pak zabočíme doleva ke Komínu a Plazivkou se dostaneme po pár metrech do Hosína I. Ven už zabloudit snad ani nemůžeme. 
Jak to vypadá na povrchu nad Hosínem II ? Zajímavými útvary na povrchu jsou zejména propady. Propady Hosína II - Hirošimu a Nagasaki tvoří hluboké jámy, dnes již porostlé vysokým lesem (odhad stáří podle těchto stromů přes 50 let). 
 
Bývalá vodní nádrž - zásobárna povrchové vody pro plavení kaolinu z písku (Plavírenský rybník): 
|
|
Poslední aktualizace:
březen 2011 |
