Jan Braum, osobní stránky, bonsaje
České Budějovice - Novohradsko - Chalupaření - Literatura faktu - Bonsai - Podzemí - Swing - Rocková muzika

Bonsaistický kalendář

tak trochu podle

BONSAI REVUE z časopisu ZAHRÁDKÁŘ

ale hlavně podle vlastních zkušeností

LEDEN

I leden, první měsíc v roce nás stále nutí něco dělat. Leden je však měsíc, kdy v zahradě většinou leží sníh, teploty se pohybují kdesi pod nulou a na přesazování, tvarování nebo jiné pěstitelské práce nemůže být ani pomyšlení. Můžeme ale třeba zkontrolovat zazimované bonsaje, přihrnout sníh nebo rozfoukané listí a pokud stromky jeví známky vadnutí, musíme doplnit chybějící vláhu. Bonsai vyndáme ze záhonu nebo pařeniště, kořenový bal necháme v bezmrazé místnosti rozmrznout a důkladně zalijeme. Pak dáme rostlinu zpět na původní stanoviště.

Můžeme též využít bezlistého stavu listnatých stromků a důkladně promyslet jejich další tvarování. Rozmyslíme co je třeba nakoupit, co budeme letos vystavovat, kam bonsaje umístíme, kam se chceme tento rok podívat. Zkrátka - využijme zimní měsíce k plánům, přípravám, evidenci rostlin a misek nebo údržbě bonsai nářadí (vyčištění a nabroušení nářadí, nákup a opravy misek, příprava zeminy, štěrku, drenáže atd.). A nezapomeňme na studium kvalitní literatury!

ÚNOR

Koncem února již může být poměrně pěkné a teplé počasí, ale je potřeba dát pozor. Tyto "ukázkové" dny nemají většinou dlouhého trvání a tak jakékoli předčasné pěstitelské zásahy mohou být našim bonsajím spíše ke škodě než k užitku. Jediné místo, kde je možno začít pomalu pracovat, je vytápěný skleník. Zde se připravujeme na jarní přesazování, mícháme substráty, hledáme již konkrétní misky pro konkrétní rostliny a podle toho, jak stromky raší, můžeme začít opatrně s řezem. Na venkovním stanovišti dáváme pozor, aby na síle přibývající slunce neprobudilo rostliny k předčasné vegetaci a je - li to nutné, musíme i přistiňovat.

Ale toto vše skutečně až ke konci měsíce, možná i na přelomu února a března. Začátek druhého měsíce v roce se nese ve stejném duchu jako leden. I nadále kontrolujeme, zda rostliny netrpí nedostatkem vláhy, přemýšlíme o tvarování, nákupech nebo se věnujeme studiju literatury. Ale stejně nás to již "táhne" ven. Vydejme se tedy na procházku třeba i do zasněženého lesa a dívejme se kolem sebe. A uvidíme, kolik inspirace a námětů nám "matka příroda" dokáže nabídnout.

BŘEZEN

Činnost v březnu záleží hlavně na průběhu počasí. Střídání vyšších poledních teplot se silnějšími nočními mrazíky může mít za následek vznik tzv. fyziologického sucha v jehož důsledku bonsaje hynou. Rostlina se vlivem vyšších teplot za poledne začíná probouzet a transpirovat a voda v misce je ještě převážně zmrzlá a pro bonsai tudíž nedostupná. Věnujeme proto právě v této době svým bonsajím patřičnou pozornost a ve dnech, kdy teploměr ukazuje "nad nulou", zaléváme. Nevyndaváme ještě stromky z prostoru zimování a neumisťujeme je na trvalé stanoviště. Teplé slunce totiž probudí rostlinu k předčasné vegetaci a noční mrazíky spolehlivě takto narašenou bonsai spálí. Spíše do doby, než mrazy pominou, se snažíme stromky přistiňovat a tak je před časným rašením chránit.

Pokud počasí dovolí, je v březnu vhodná doba pro vyzvedávání rostlin z přírody. Můžeme též začít s tvarováním a řezem otužilých venkovních bonsají a koncem měsíce i s jejich přesazováním. Choulostivější druhy si samozřejmě necháme až na příhodnější dobu. Pokud máme bonsaje v pařeništi nebo skleníku, nezapomínáme intenzivně větrat a množíme - li si rostliny sami, můžeme pomalu myslet na řízkování, ti zručnější na roubování. Pozorně sledujeme nalévání květních pupenů u kvetoucích bonsají a pokud je potřeba, je možná i jejich početní redukce. Rostlina se pak kvetením tolik nevysiluje. Začátkem března je nejvyšší čas na zimní postřiky proti přezimujícím škůdcům. Ošetření provádíme v době, kdy nemrzne, nejlépe v poledních hodinách.

DUBEN

Konečně nastala ta správná doba a bonsajista “může všechno”. Kopat a vyzvedávat rostliny, přesazovat, stříhat, odzimovávat, řízkovat, roubovat, tvarovat ... Největší pozornost z výčtu uvedených prací věnujte "převedení" rostlin ze zimoviště na stálé pěstitelské stanoviště a přesazování. Nejsprávnější čas pro přesazování jehličnanů kromě modřínu je doba, kdy raší. Stejně tak postupujte i u vyjímek z řady listnáčů. Bříza a habr se ujmou nejlépe právě v době, kdy již mají narašené lístky. Ostatní listnaté bonsaje přesazujte raději těsně před vyrašením. Při tvarování drátem dávejte pozor na vylomení křehkých pupenů.

Neopatrnou a rychlou prací se totiž můžete připravit o nové a v budoucnu potřebné výhony. Při výběru drátů dejte přednost eloxovanému hliníku nebo žíhané mědi. Koncem dubna již také nakvétá řada kvetoucích bonsají. Po jejich odkvětu redukujte násadu plodů, to aby se rostlina zbytečně nevysilovala a současně přihnojujte hnojivy s převahou fosforu a draslíku. Kromě prací v bonsajové zahradě má duben pro pěstitele japonských miniatur ještě jedno zvláštní kouzlo. Otevírají se totiž naplno "brány" bonsai center, zahrad a obchůdků a konají se první setkání pěstitelů (jarní výstavy, burzy, dny otevřených dveří aj.)

KVĚTEN

Pankrác, Servác, Bonifác. Tři "zmrzlí", kteří mohou být velmi nepříjemnými "partnery" v naší pěstitelské práci. Řada krásně nakvetlých a bohatě narašených bonsají již byla postižena mrazíky, které tito "ledoví muži" s sebou v minulosti přinesli. Vyplatí se proto bedlivě sledovat počasí a při náznacích blížících se teplot pod nulou rostliny přenést do bezpečí, nebo ty menší přikrýt třeba i kornouty z novin. Z toho důvodu také vyčkáváme s přemisťováním bytových bonsají do zahrady, kde je v polostínu můžeme letnit. Jinak je květen obdobím radosti a pilné práce. Kvetoucí bonsaje nás odměňují za naši péči a ty ostatní začínají naplno růst. Nezapomeňte proto na pravidelnou zálivku a kvalitní přihnojování. Aby nedocházelo k vyplavování rostlin, je třeba pravidelně prohlížet odtokové otvory misek. Ty totiž mohou ucpat nově rostoucí kořeny a přebytečná voda pak nemá kudy odtékat.

U "tvarovaných" bonsají již většinou neprovádíme drátování. Pouze kontrolujeme, aby se namotaný drát nezařezával do kůry a tvarujeme převážně zaštipováním. Právě to je, pokud ho provádíme svědomitě, zárukou následně bohaté hustoty koruny. Nově rostoucí výhony jsou ale jemné a tudíž náchylné na spálení ostrým poledním sluncem. Pěstujete-li své bonsaje na exponovaném místě, je nutná právě v tuto dobu ochrana zastíněním. Kromě výjimek, např. odkvetlé azalky, již nepřesazujte, ale věnujte svou energii boji proti škůdcům, kterým právě teď začína "hlavní sezona". Hlavně savý hmyz (mšice, svilušky) dokáže nejednoho pěstitele pěkně potrápit.

ČERVEN

Červen je měsíc, kdy bonsaje rostou doslova před očima. Aby bylo vše v pořádku, je třeba pravidelně hnojit a důkladně zalévat. Vody je potřeba nejen pro zdárný růst bonsají, ale i pro jejich ochlazování. Kropte proto nejen své stromky, ale i prostor kolem - lavice, na kterých jsou bonsaje postaveny, okolní trávník, dlažbu atd. Hlavní pozornost věnujte v této době zaštipování, kdy odstřihnuté výhony můžete s úspěchem použít jako bylinné řízky při množení vybraných druhů. Nově narostlé výhony zaštipujte ve fázi 6 až 8 listů a zkracujte je na 2 až 3 listy.

U některých listnatých druhů (např. javorů a lip) je možno podle stavu růstu a vývoje rostlin provádět odstraňování listů. Bonsaje znovu proraší a nové listy budou menší a na podzim se lépe vybarví. V červnu se také líhnou z dříve nakladených vajíček housenky a jiné žravé larvy. Denní prohlídka stromků je tedy nutná, přičemž nevítané hosty likvidujeme sběrem nebo postřikem vybranými incekticidy. V červnu již také bez obav vynášíme pokojové bonsaje do zahrady, kde je v polostínu letníme.

ČERVENEC

Červenec je charakteristický vysokými teplotami, proto důležitou starostí o bosaje musí být jejich pravidelná zálivka a podle potřeby zastínění. Zaléváme ráno nebo večer, pozdní (noční) zálivka není vhodná, protože listy nestačí oschnout a může se nám na listech vyskytnout listové padlí (zejm. pozor na duby).
V červenci se mohou vyskytovat rovněž různí škůdci, proti nimž musíme včas bojovat jejich sběrem nebo použít chemického postřiku.
Pokračujeme 1x týdně až 1x za 14 dní ve hnojení.

Pokračujeme ve tvarování jehličnanů řezem i drátem. U listnáčů podle jejich typu: do poloviny července můžeme odstraňovat listy javorů a lip, u plodících bonsají odstraňujeme přebytečné plody, které by mohly způsobit vysilování bonsaje (dbáme na pravidelné rozložení plodů), nezaštipujeme již vrby, jejichž výhony uzrávají, přesazujeme zakořeněné řízky a mladé semenáčky. Prořezáváme peckoviny. Dřeviny můžeme množit bylinnými řízky.
Kontrolujeme stav vydrátovaných větví. Pamatujte, že jizvy po drátech poškozují vzhled bonsají a rány se dlouho hojí...

ZÁŘÍ

V září můžeme začít se získáváním a přesazováním jehličnanů z volné přírody, listnáče zatím ještě nevykopáváme. Přesazovat bez omezení můžeme rostliny pěstované v nádobách. Bytové bonsaje přeneseme zvenku zpět do bytu a omezenou zálivkou a postupně sníženou teplotou uvedeme rostliny do období vegetačního klidu.

Teploty v září i délka dne klesají a naše stromky se počínají odívat do svého barevného podzimního šatu. Pomalu se musíme zamýšlet na dvhodným přezimováním. Omezujeme zálivku, přestáváme hnojit. Tvarování drátem již raději zcela ukočíme, naopak, vydrátovné rostliny pečlivě zkontrolujeme a v případě zaříznutí drátu je raději odstaraníme.

ŘÍJEN

V říjnu již můžeme získávat a přesazovat z přírody prakticky všechny druhy dřevin, a to až do zámrzu. Rostliny ovšem neumisťujeme do misek či kontejneru ale do volné půdy na záhon a pokud možno s co největším balem původní zeminy.
Říjen je rovněž vhodná doba ke sběru semen, neboť jsou dokonale zralá a připravená k osevu.
Po opadání listů stromky obnaží větve a stavbu své koruny. Proto si již nyní můžeme rozmýšlet tvarování a řez koruny pro příští rok. Až do zámrazu můžeme jěště tvarovat drátem borovice a jalovce.
V říjnu je třeba vážně se zamyslet nad tím, jak a kam uložíme své bonsaje k zimnímu odpočinku. Zejména konec měsíce nás již může překvapit nepříjemně nízkými teplotami a prvními mrazíky a někdy již i prvním sněhem. Jak tedy správně zimovat?
Pokojové druhy již máme od poloviny září ze zahrady zpět doma na stanovišti, které jim podle druhu nejvíc vyhovuje.

Venkovní bonsaje zapustíme před příchodem mrazů i s miskou nebo jen s balem bez misky do záhonu, zahrneme hlínu a důkladně zalijeme. Na povrch zasypeme asi 2 až 5 cm vrstvou rašeliny, hrabanky nebo i listí. Pokud máme k dispozici pařeniště, umístíme do něj rostliny podobným způsobem a zakryjte pařeništními okny zabílenými vápnem. Na jaře nesmíte zapomenout větrat a tím rostliny otužovat. Pokud zimujeme bonsaje v bezmrazé místnosti s teplotou do 0 st.C, nesmíme zapomenout na přiměřené osvětlení místnosti podle druhu rostlin, zejména u stálozelených a pamatovat rovněž na mírnou zálivku.
Pro zimování venkovních bonsají zvolíme místo chráněné před silnými větry, které by mohly naše rostliny vysušovat (pozor na úhyn vyschnutím!) a rovněž nezapomeňme zastínit před jarním sluníčkem, které může způsobit předčasné rašení. Pokud se objeví příznaky usychání, přeneseme stromek do místnosti s teplotou mírně nad 0 st.C a necháme kořenový bal rozmrznout. Pak rostlinu důkladně (nejlépe podmokem) zalejeme a uložíme na stanoviště k ostatním.

LISTOPAD

Dokončíme zazimování a se svými venkovními miláčky se postupně rozloučíme. Dny se krátí, teploty stále klesají. Pokud zimujeme uvnitř objektů (sklep, kůlna a pod.), nezapomeňme:

opadavé listnáče můžeme zimovat i ve tmě, stálezeleným dřevinám však musíme i v zimě zabezpečit dostatek světla! Půda v misce nesmí přeschnout ani v zimě! Rosliny chraňme před přímým slunečním světlem!

PROSINEC

Venku napadl sníh, teploty klesly pod nulu, blíží se vánoce. Venkovní stromky spí svým hlubokým spánkem.

Zapomínat však nesmíme na své pokojové bonsaje, o něž musíme pečovat s láskou ....

braum.jan@gmail.com