Rod Braumů
1. Michal Braum (asi 1650)
Nejstarším naším prokázaným předkem je Michal Braum ze Stradonic. Jeho existence a totožnost je prokázána matričními zápisy v Knize 1 farnosti Družec o narození jeho synů Jiřího Brauma (DR1-55) a Karla Josefa Brauma (DR1-66).
Zápis narození (DR1-55) – Jiří Braum, * 17.2.1675 Stradonice
Zápis narození (DR1-66) – Karel Josef Braum, * 5.7.1677 Stradonice
Rok narození Michala Brauma neznáme, odhadem je to nejspíše někdy kolem r. 1650, tedy v době někdy před 330 léty. Jen ještě dodám, že matriky ve farnosti Dužec se započaly psát v roce 1661, takže zápis o narození Michala Brauma nikdo a nikde ani nalézt nemůže.
V Knize 1. je rovněž uvedeno pouze křestní jméno jeho manželky, Kateřina, a místo, odkud rodina pocházela – Stradonice (místo narození synů Jiřího a Karla). Úmrtí manželů jsem nedohledal.
S manželkou Kateřinou měl tedy Michal Braum dva syny (více dětí jsem nedohledal):
Jiří Braum (DR1-55) * 17.2.1675 Stradonice
Karel Josef Braum (DR1-66) * 5.7.1677 Stradonice (Nižbor)
Druhorozený syn Karel Josef Braum je pak pokračovatelem našeho rodu, naším přímým předkem.
2. Karel Josef Braum (1677 - 1724)
Karel Josef Braum se narodil (byl pokřtěn) ve Stradonicích dne 5.7.1677 – viz výše uvedený zápis (DR1-66).
Oženil se dne 11.2.1699 (ZB1-372) s Kateřina Borčovou, s 21-letou dcerou Matěje Borče (* asi 1650) a jeho ženy Marie ze Žloukovic, narozenou dne 23.4.1678. Jméno Borč bylo v kraji značně rozšířené, i ve Žloukovicích bylo Borčů více (viz rozrod Borč).
Manželé Karel a Kateřina Braumovi měli spolu celkem 9 dětí (7 synů a 2 dívky):
Jan Braum (ZB1-250) * 21.6.1699 Žloukovice
Dorota Kateřina Braum (ZB1-269) * 15.12.1701 Žloukovice
Tomáš Braum (ZB1-288) * 10.4.1704 Žloukovice
Václav Braum (ZB1-310) * 8.8.1706 Žloukovice
Matěj Braum (ZB1-418) * 31.1.1709 Žloukovice
Josef Braum (ZB1-431) * 16.3.1710 Žloukovice
Kateřina Braumová (ZB1-453) * 4.9.1712 Stradonice
Tobiáš Braum (ZB2-9) * 5.6.1715 Stradonice
František Braum (?) * ?, + 2.2.1720 (NB1-77) jako dítě
Zajímavé je, že prvních šest dětí se narodilo ve Žloukovicích, a z toho lze usuzovat, že zpočátku manželé bydleli ve Žloukovicích zřejmě u rodičů manželky Kateřiny Borčů. Teprve později se přestěhovali do Stradonic.
Bližší informace a dohledaná data o sourozencích Václava Brauma (o jejich sňatcích, dětech a dalších potomcích atd.) uvádím v „Rozrodu Michala Brauma“, zde v textu se budu věnovat hlavně přímé rodové linii Braumů. Na tomto místě jen podotknu, že starší bratři Václavovi, Jan a Tomáš, založili své rodiny ve Stradonicích (ale jejich další rodové větve jsem již nesledoval, ani osudy dalších mladších sourozenců), zatímco „náš“ Václav přesídlil zpět do Žloukovic.
Karel Josef Braum zemřel dne 23.5.1724 (Nžb1-78) „náhlou smrtí“ ve věku 47 let. Pohřben byl na hřbitově ve Stradonicích při kapli sv. Liboriusa. Jeho žena Kateřina zemřela dne 1.12.1733 (NB1-82) v 55 letech a pochována byla na hřbitově ve Stradonicích v hrobě spolu se svým manželem.
Rozrod - Matěj Borč ze Žloukovic
3. Václav Braum (1706)
Václav Braum se narodil dne 8.8.1706 ve Žloukovicích (ZB1-310).
Oženil se dne 25.11.1748 (NB2-104) – za manželku měl Ludmillu Ondráčkovou, dceru Vojtěcha (Adalberta) Ondráčka a jeho manželky Kateřiny z Nové Huti (dnešního Nižboru).
O Vojtěchovi Ondráčkovi (v matrikách psáno často jako Wondráček) jsem nic bližšího nenalezl, snad jen tolik, že měl zřejmě několik sourozenců (Martin, Tomáš, Jan) a že Ondráčků kolem Berounky bylo hodně, včetně řady potomků (Žloukovice, Nová Huť, Stradonice). Ty jsem ale již nezkoumal.
Z dětí Vojtěchových byla Ludmila nejstarší, jejích dalších sourozenců jsem v matrikách našel celkem pět. Vojtěch Ondráček s Kateřinou měli tedy 6 dětí, všechny narozené v Nižboru (dříve Nová Huť), tři zemřely v dětském věku:
Lidmila Ondráčková (NB1-7) * 20.3.1722 Nižbor (Nová Huť)
Leopold Ondráček (NB1-10) * 23.2.1724, + 23.10.1735 (NB1-47)
Kateřina Ondráčková (NB1-12) * 16.8.1726, + 18.4.1728 (NB1-44)
Anna Ondráčková (NB1-15) * 4.2.1729 Nová Huť, + 3.8.1732
Dorota Ondráčková (NB1-18) * 9.12.1731 Nová Huť
Veronika Ondráčková (NB1-21) * 18.6.1733 Nová Huť
* * *
Děti Václava Brauma a jeho ženy Ludmily jsem našel v matrikách čtyři, tři narozené v Nižboru, nejmladší Jiří (můj pra-pra-pra-děd) ve Žloukovicích:
Anna Braum (NB2-16) * 6.12.1749 Nižbor
Veronika Braum (NB2-20) * 27.5.1752 Nižbor
Jan Josef Braum (NB2-22) * 4.3.1754 Nižbor
Jiří Josef Braum (NB2-27) * 27.11.1757 Žloukovice
Nejmladší Jiří je naším dalším přímým předkem a pokračovatelem rodu. O jeho třech sourozencích nejsou žádné další informace.
4. Jiří Josef Braum
Jiří Braum se narodil dne 27.11.1757 (NB2-27) ve Žloukovicích a pokřtěn byl dne 28.11. jako Georgius Josphus.
Jméno Jiří (ovšem pouze toto jméno bez jakýchkoliv dalších údajů) jsme již dříve znali z křestního listu Ludvíka Brauma (v příloze). Zajímavé je, že v tomto křestním listu je všude psáno jméno Broum, zatímco v matričních zápisech Braum – viz zápisy (DR1-66) – Karel, (ZB1-310) – Václav, i následující (NB2-27) o narození Jiřího. Všude ale budu nadále užívat jméno Braum.
Jiří Josef Braum se dne 19.1.1789 oženil s 28 letou Veronikou Křečkovou ze Stradonic č. 25. V písemných dokladech je označován jako nádeník ze Žloukovic č. 13.
Bližší o rodu Křečků - viz příslušná podkapitola!
S manželkou Veronikou Křečkovou měl Jiří Braum celkem pět dětí – 3 chlapce a 2 dívky (ty však v dětském věku zemřely):
Jan Braum (NB6-51) * 12.1.1790 Žloukovice 19
Jiří Braum (NB6-52) gem. * 20.4.1791 Žloukovice 19
Anna Braum (NB6-52) gem. * 20.4.1791 Žloukovice 19, + 1.5.1791
Barbora Braum (NB6-57) * 12.9.1797 Žloukovice 19, + 14.12.1805
František Braum (NB6-60) * 26.6.1801 Žloukovice 31
Nejstarší syn Jan se oženil dne 8.2.1814 (PU20-12) s Annou Šnoblovou, dcerou Martina a Anny Šnoblových ze Všetat 30, a odstěhoval se do Všetat č. 17, kde byl cihlářem. S manželkou Annou měli dceru Barboru, narozenou dne 4.12.1814 ve Všetatech 17 (PU14-47).
Mladší sourozenci Jiří a Anna byli blíženci, narozeni 20.4.1791, holčička Anna však po 10 dnech dne 1.5.1791 zemřela jako dítě (NB6-101). I další dcerka Barbora zemřela v dětském věku dne 14.12.1805 (NB6-106) v 7 letech.
Nejmladším synem byl František Braum, náš pra-pra-dědeček.
5. František Braum
František Braum se narodil ve Žloukovicích čp. 31 dne 26.6.1801 (NB6-60), byl cihlářem (jako jeho starší bratr Jan) ve Všetatech u Rakovníka čp. 28.
Zápis o narození Braum František 26.6.1801 (NB6-60)
Oženil se s Marií Čebíšovou, dcerou Josefa Čebíše, rolníka z Pavlíkova č. 5 a jeho manželky Josefy Hornofové z Pavlíkova č. 19 (viz příslušná podkapitola).
Manželé spolu měli 8 dětí, dvě zemřely jako děti:
Františka Braumová (PU14-86) * 14.6.1832 Všetaty 28
Josef Braum (PU14-91) * 6.1.1834 Všetaty 28
Jan Braum (PU14-94) * 30.8.1835 Všetaty 28
František Braum * 1.2.1838 Všetaty, + 2.2.1838
Josefa Braumová * 28.6.1840 Všetaty
Veronika Braumová * 12.12.1844 Všetaty
Ludvík Broum * 4.3.1847 Všetaty u Rakovníka 28
Vavřinec Braum * 19.6.1849 Všetaty, + 27.9.1850
Údaje z křestního listu vnuka Ludvíka Brouma – dle knihy narozených a pokřtěných přifařené obce „Všetaty“ / okres a hejtmanství Rakovník / Tom. VI. fol. 27. Farní úřad ve Velkém Újezdě dne 17. dubna 1884. Podepsán P. Jan Matějka, kaplan:
Manželský syn Františka Brauma, knížecího cihláře ze Všetat čp. 28 (syn Jiřího Brouma, nádeníka ze Žloukovic č. 13 a matky Veroniky roz. Křeček ze Stradonic č. 25) a matky Marie roz. Čebíšová (dcera Josefa Čebíše, rolníka z Pavlíkova č. 5 a matky Josefy Hornofové z Pavlíkova č. 19) Syn Ludvík Broum, nar. 4. března 1847, pokřtěn po katolicku...
Stradonice, Žloukovice
Stradonice leží na pravém břehu řeky Berounky mezi Nižborem a Hýskovem severozápadně od Berouna (asi 10 km po silnici podél Brounky přes Nižbor). Mají bohatou historii, protože jsou jedním ze dvou nejstarších míst s památkami keltského osídlení na našem území (cca 2. století před naším letopočtem), tzv. oppidum Stradonice. Další archeologické nálezy pocházejí z 1. - 3. století, tj. doby germánského osídlení. V blízkém lese byly objeveny i nálezy z dob slovanských.
Z novodobé historie první písemná zmínka pochází z listin ženského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě z let 1227, 1233. Stradonice byly majetkem kláštera zřejmě již dříve, ale původní listiny roku 1142 shořely. V roce 1382 byly Stradonice ustanoveny Václavem IV. za nedílnou součást nižborského panství. Tou byly do roku 1848. Po zrušení poddanství v roce 1848 ve Stradonicích hospodařilo deset velkých sedláků a osm chalupníků. Během druhé poloviny 19. století tu vznikla vrstva tzv. kovorolníků, dělníků pracujících v okolních hutích a přilepšujících si na malé výměře polností (záhumenky). V srpnu 1877 zde našel syn hrobníka Libora Lébra hrnec se zhruba 200 mincemi, keltskými duhovkami. Tento nález proslavil Stradonice nejen v odborných kruzích a odstartoval zdejší zlatou horečku.
Stradonice jsou od roku 1976 součástí obce Nižbor v okrese Beroun. Jsou větší vesnicí s dochovaným původním selským rázem s asi 340 domy. Okolí je rekreační oblastí. Dnes mají Stradonice asi 100 domů se zhruba 150 stálými obyvateli, ale přes 200 rekreačních objektů.
Stradonická náves 2014
Stradonice filiální kostelík sv. Liboria se hřbitovem
Žloukovice
První zmínka o Žloukovicích pochází z roku 1357 ze zakládací listiny karlštejnské kapituly, které obec patřila až do roku 1382, kdy ji král Václav IV. natrvalo přivtělil k nižborskému panství. K němu patřily až do konce vrchnostenské éry v roce 1848. Tehdy čítaly 296 obyvatel žijících v 41 domech. Stála tu již i dnešní zvonička, pravděpodobně z poloviny 18. století.
Kaplička ve Žloukovicích
V historii nešlo o nijak významnou obec, vždy patřila mezi menší obce. V její historii najdeme i období, kdy měla i více než 300 obyvatel. Ke konci 19. a v 1. polovině 20. století měla obec dokonce vlastní jednotřídní školu. Po 2. světové válce však část obyvatel šla osídlit pohraničí, obec zaznamenala značný úbytek obyvatel a tím také dětí. Proto musela být škola v roce 1949 zrušena. Od té doby docházejí žáci do školy v Nižboru.
V 80. letech také zanikla samostatnost obce - byla přiřazena k Nižboru. Dnes obec čítá zhruba 200 trvale žijících obyvatel. Je však vyhledávaným rekreačním centrem, v jejím katastrálním území se nachází téměř přes 500 rekreačních objektů, nejvíce na celém berounsku. Ve vsi je železniční zastávka Žloukovice s možností spojení na Beroun nebo Rakovník. Vlaky jezdí zhruba ve dvouhodinových intervalech. Ve Žloukovicích je železniční most, po němž trať, přicházející od Zbečna po pravém břehu, přechází na levý břeh. Železniční most je upraven i pro pěší provoz.
Žloukovice jsou dnes místní částí obce Nižbor, vzdáleného asi čtyři kilometry proti proudu Berounky, převážně na jejím pravém břehu. Jedná se o ves s nepravidelnou, řekl bych až chaotickou zástavbou. Zachováno je několik starých roubených lidových chalup a zvonička z 18. století. Největší předností obce je krásná okolní příroda. Největším nedostatkem pak absence místní infrastruktury (obchod, restaurace apod.).
Zpět na úvodní stranu
