"Opustil jsem ELO částečně proto, že pozornost byla zaměřena především na mne a ne na kapelu jako celek a částečně proto, abych zachránil přátelství mezi mnou a Jeffem. Došlo to tak daleko, že jsme si neměli téměř co říct a já to nemohl unést."

"Raději nahrávám desky, než jezdím po turné. Jsem zvyklý hrávat v klubech a barech. Když stojím na velkém pódiu a kolem mě je 20 000 lidí a všechno to zařízení, necítím se dobře. Nepřipadá mi to tak zábavné. Písně mají pokaždé jiný zvuk. Nemůžu se do toho dostat. A veliký prostor totálně ničí zvuk."

"Vždy jsem toužil po velkém zvuku, tak jsem použil 40-ti členný orchestr a složil pro něj texty."

"Slyšet hrát všechny ty chlapy a jejich nástroje bylo vzrušující. To je ta cesta, kterou jsem chtěl svou skupinu vést, to je ten pravý zvuk, o který jsem vždy usiloval. Teprve teď zní ELO tak, jak má."

"Obvykle jsem měl všechny texty napsané ještě předtím, než jsme šli do studia. Vzal jsem všechny texty do zkušebny a tam jsme se je učili. Nikdy jsem nezpíval dřív, než byly všechny nástroje hotové. Naučili jsme se všechny stopy, šli do studia a byli tam několik dní. Pak jsem hrál na kytaru nebo na všechno možné, dělal vokály a pak možná sbor."

"Měl jsem pokaždé melodii v hlavě, ale nikdy jsem nedovedl říct, co to přesně je. Pro každého to byla vždy záhada. Měl jsem hlavu plnou stop a zvuků pro orchestr, sbor, kapelu, všechno - skvělý, obrovský zvuk a žádná slova. Ty jsem většinou psal v posledních pár minutách. Napsal jsem slova buď den předem anebo jsem taky strávil týden psaním a zpíváním."

"Postrádají inspiraci, protože ani já jsem žádnou neměl. Myslel jsem, že budu mít náladu pro tu další desku a v té době jsem myslel, že jsem ji měl. Ale teď, když to poslouchám, vím, že to není pravda. Byl jsem v jakémsi "zámotku" bez jakéhokoliv stylu. Začal jsem přemýšlet, jaké by to bylo pracovat s ostatními lidmi. Natočil jsem poslední album a nechal jsem toho. Byl jsem volný."