Jeff Lynne

Electric Light Orchestra

ELO Home | Diskografie | MIDI | Galerie | FOTO

Jeff Lynne Jeff Lynne
Skladatel a producent, vokály, kytara, baskytara, klávesy.
Vůdčí osobnost skupiny ELO, skladatel hudby a textů většiny nahrávek ELO.

Jeffrey "Jeff" Lynne se narodil 30. prosince 1947 v Birminghamu ve Spojeném Království.
Již ve školních letech soustředil všechen svůj zájem na hudbu. Byl ovlivněn takovými umělci jako byli Roy Orbison, samozřejmě The Beatles a Del Shannon, jehož koncert na radnici v Birminghamu udělal na malého Jeffa velký dojem a ovlivnil tak celou jeho budoucnost. Když bylo Jeffovi 15, dostal od otce plastickou kytaru. Přestože měla jen jednu strunu a stála dvě libry, brnkal na ni každou volnou chvilku. (Jeff trávil hodně času v domě svých rodičů v Share End v Birminghamu, kam si bral svou kytaru, zesilovače, přehrávač a hromadu desek.)
Poté, co dostudoval, vystřídal řadu zaměstnání, v žádném z nich však nevydržel déle než pár týdnů. Hrál na kytaru ve dvou místních kapelách - The Chantelles a The Andycaps a stále hledal šanci jak se stát profesionálem. V roce 1966, když mu bylo 19, začal hrát s místní kapelou The Nightriders, která hledala dobrého kytaristu. Starší zkušené členy kapely šokoval svou vynikající kytarovou technikou a ukázalo se, že je také výborným zpěvákem a skladatelem. Kapela následně změnila jméno na The Idle Race a mladičký Jeff se stal jejím "front manem". Napsal většinu písní a stal se producentem jejich druhého LP. Kapela vydala dvě alba: "The Birthday Party" (1968) a "Idle Race" (1969) a také několik písní, které ovšem nikdy neměli takový úspěch o jaký usilovali.
V roce 1970 Jeff kapelu opustil a na přání svého přítele Roye Wooda začal hrát s jeho kapelou The Move, později velmi populární a úspěšnou kapelou Británie. Roy Wood slíbil Jeffovi účast na novém projektu nazvaném The Electric Light Orchestra. Jejich přáním bylo sestavit 10-ti členný ansambl s celly, houslemi, lesními rohy a hrát symfonický rock. Trvalo jim téměř dva roky uskutečnit své plány a přetvořit kapelu The Move na The Electric Light Orchestra. Od jejich prvního veřejného vyhlášení v květnu 1970 nevydali žádné debutové album až do prosince 1971. Ve zmíněné době stále nahrávali a vystupovali jako The Move - potřebovali vydělat peníze na nový projekt. Ještě předtím, než kapela The Move zanikla, vydali dvě nová alba: "Looking on" (1970) a "Message From The Country" (1971) a pár poměrně úspěšných singlů.
Týden po vydání prvního singlu ELO "10538 Overture" v červnu 1972, Roy opustil kapelu. "Opustil jsem ELO částečně proto, že pozornost byla zaměřena především na mne a ne na kapelu jako celek a částečně proto, abych zachránil přátelství mezi mnou a Jeffem. Došlo to tak daleko, že jsme si neměli téměř co říct a já to nemohl unést." A tak se Jeff stal leaderem a také skladatelem kapely.
První z jejich několika turné po Spojených Státech se konalo v Kalifornii v červnu 1973. Kapela byla přijata skvěle. Publikum šílelo a tak ELO šňůru koncertů prodloužili. Největší úspěch mělo turné s názvem "Out Of The Blue" v roce 1977. Navzdory všem koncertním úspěchům, Jeff odmítal dál jezdit na turné. "Raději nahrávám desky, než jezdím po turné. Jsem zvyklý hrávat v klubech a barech. Když stojím na velkém pódiu a kolem mě je 20 000 lidí a všechno to zařízení, necítím se dobře. Nepřipadá mi to tak zábavné. Písně mají pokaždé jiný zvuk. Nemůžu se do toho dostat. A veliký prostor totálně ničí zvuk."
Zatímco první tři alba "ELO - No Answer" (1971), "Electric Light Orchestra II" (1972) a "On The Third Day" (1973) byla poněkud experimentální a zdálo se, že postrádají správný směr a styl, čtvrté album - "Eldorado" (1974), které vzniklo především díky spolupráci dirigenta Luise Clarka, určilo ten správný směr kapely a zvuku. "Vždy jsem toužil po velkém zvuku, tak jsem použil 40-ti členný orchestr a složil pro něj texty." Desku pojmenovali "A Symphony By The Electric Light Orchestra". "Slyšet hrát všechny ty chlapy a jejich nástroje bylo vzrušující. To je ta cesta, kterou jsem chtěl svou skupinu vést, to je ten pravý zvuk, o který jsem vždy usiloval. Teprve teď zní ELO tak, jak má." V roce 1975 vydali album "Face The Music" a Jeff mohl slavit celosvětový úspěch se singlem "Evil Woman".
A další úspěchy přicházely. Album "A New World Record" (1976) se umístilo na žebříčku americké hitparády Top 40 a setrvalo tam téměř rok. Vypadlo 2 měsíce před vydáním nového alba "Out Of The Blue" (1977) - alba, které vyneslo ELO na vrchol. Původně se album nazývalo "Out Of This World", ale název se příliš podobal svému předchůdci a tak Lynne album přejmenoval.
Lynne vysvětluje: "Obvykle jsem měl všechny texty napsané ještě předtím, než jsme šli do studia. Vzal jsem všechny texty do zkušebny a tam jsme se je učili. Nikdy jsem nezpíval dřív, než byly všechny nástroje hotové. Naučili jsme se všechny stopy, šli do studia a byli tam několik dní. Pak jsem hrál na kytaru nebo na všechno možné, dělal vokály a pak možná sbor." Hudební géniové, jako Lynne, mají často podivný způsob psaní textů. "Měl jsem pokaždé melodii v hlavě, ale nikdy jsem nedovedl říct, co to přesně je. Pro každého to byla vždy záhada. Měl jsem hlavu plnou stop a zvuků pro orchestr, sbor, kapelu, všechno - skvělý, obrovský zvuk a žádná slova. Ty jsem většinou psal v posledních pár minutách. Napsal jsem slova buď den předem anebo jsem taky strávil týden psaním a zpíváním."

V roce 1979 dal Lynne světu album "Discovery", které se stalo nejúspěšnějším světovým albem, albem číslo 1 a přineslo také platinum. Ten samý rok, ale později, dostal Lynne nabídku napsat soundtrack k filmu "Xanadu", ve kterém hrála ženská hvězda 70. let Olivia Newton-John. Ačkoli film publikum nezaujal, byl ostře kritizován a stal se mega-propadákem, soundtrack "Xanadu" (1980) byl extrémně úspěšný a přinesl ELO další platinové album (vlastně jen půlku: Olivia Newton-John se na soundtracku také podílela). Nazpívala 3 hity, včetně hlavního, ke kterému dělala vokály a který se stal prvním a jediným hitem č.1 "ELO" ve Spojeném Království. Navzdory komerčnímu úspěchu, Jeff vzal neúspěch filmu velmi vážně a přestal se o film zajímat.

Jeff
Ačkoli ELO byl vždy původní Lynneův koncern, pokoušel se také o několik sólových věcí a produkoval jiné umělce. Jeho prvním projektem byly dva songy, kterými přispěl k soundtracku "All This And World War Two" (1976), coververze písně "Nowhere Man" od The Beatles a "With A Little Help From My Friends", dále jeho singl "Doin´ That Crazy Thing" (1977), který nebyl moc úspěšný. V roce 1984 přispěl dvěma songy k dalšímu soundtracku "Electric Dreams": Video - které bylo vydáno také jako singl a "Let It Run". Mezi prvními umělci, které Jeff produkoval zatímco byl stále s ELO, byli Del Shannon (1974/75), Jasper Carrot - "Funky Moped" (1975) a Dave Edmunds, jehož alba "Information" (1983) a "Riff Raff" (1984) obsahují některé věci od Lynna. Kromě toho Jeff Lynne také napsal několik písní pro známé hvězdy, takové jako Helen Reddy - "Poor Little Fool" (1978), The Everly Brothers - "The Story Of Me" (1984) a Agnetha Faltskog - "One Way Love" (1985).
V 80. letech vydala ELO další tři nová alba: "Time" (1981), "Secret Messages" (1983) a "Balance Of Power" (1986). Žádné z nich ale němelo takový úspěch jako alba z let 70. Lynne mluví o těchto deskách upřímně: "Postrádají inspiraci, protože ani já jsem žádnou neměl. Myslel jsem, že budu mít náladu pro tu další desku a v té době jsem myslel, že jsem ji měl. Ale teď, když to poslouchám, vím, že to není pravda. Byl jsem v jakémsi "zámotku" bez jakéhokoliv stylu. Začal jsem přemýšlet, jaké by to bylo pracovat s ostatními lidmi. Natočil jsem poslední album a nechal jsem toho. Byl jsem volný."
V roce 1986, po dobročinné štaci v Birminghamu a poslední štaci ve Wembley Stadium a několika show v Německu, Jeff Lynne definitivně ztratil zájem a rozpustil kapelu. Pak pomáhal při zakládání kapel, při vstupu na sólovou dráhu, se skládáním, nahráváním a produkcí některým rockovým hvězdám jako byli např.: George Harrison ("Cloud Nine", 1987), Roy Orbison ("Mystery Girl", 1989 a "King Of Hearts", 1992), Tom Petty ("Full Moon Fever", 1989 a "Into The Great Wide Open", 1991) a Del Shannon ("Rock On!", 1991). Další - Randy Newman, Duane Eddy, Brian Wilson, Ringo Starr, Joe Cocker, Dave Morgan, Hank Marvin, Miss B. Haven, Julianna Raye, Tom Jones. V roce 1988 byl Lynne společně s Harrym, Petty, Dylanem a Orbisonem zakladatelem all star super skupiny Traveling Wilburys. Vydali dvě alba, první velice úspěšné a kritikou proslavené "Vol. 1" (1988) a druhé málo prodávané "Vol. 3" (1990). Když mu jeho nahrávací společnost Warner Bros. nabídla možnost vydat sólové album, přišel s "Armchair Theater" (1990). Toto album ale nikdy nebylo moc úspěšné a jeho první singl "Every Little Thing" byl jenom malý šlágr.
Na přelomu let 1994 a 1995 si uskutečnil svůj životní sen, šel ve stopách George Martina, produkoval své idoly - The Beatles. Pracoval na dvou songách pro jejich projekt "Anthology" - píseň "Free As A Bird" a "Real Love". Následně Paul McCartney požádal Lynna, aby mu pomohl s jeho dalším sólo albem "Flaming Pie" (1997). V květnu 1996 Jeff Lynne přijal cenu Ivora Novella za vynikající práci a příspěvky britské hudební scéně.

ELO Home | Diskografie | MIDI | Galerie | FOTO